Kategorie: Tipy na výlety

Velká vycházka za památnými stromy Cholupic, Točné a Komořan

Zajděte se podívat na jižní okraj Prahy a nebudete litovat. Cestou potkáte řadu solitérních a hraničních dubů a široce rozložitou lípu. Vycházka byla vydána u příležitosti Dne stromů (20.října 2011)

Základní informace: trasa Cholupice - Komořany, délka 8,2 km, cestou 8 památných stromů.
 
     Naší trasu začínáme v Cholupicích na jižním okraji Prahy. Na zastávku MHD Cholupice nás dovezou autobusy č. 173, 341 nebo 342 z Modřan. Vrátíme se po trase autobusu na blízkou křižovatku a odbočíme vpravo do ulice Ke Kálku, která nás dovede k rybníku Kálek. Ten sloužil jako vodní nádrž při požárech a místní sedláci v něm plavili koně. Vodní plochu obejdeme a směřujeme vpravo do Cholupické bažantnice.

     Její historický původ spadá do období panství pražského arcibiskupa v Dolních Břežanech, potažmo v Cholupicích. Bažantnice o velikosti 14 ha, která kdysi bývala součástí zdejší honitby, již dávno neplní své původní určení, je však důležitým prvkem zdejší přírody. V roce 1982 byla vyhlášena jako přírodní památka. V lesním komplexu jsou zbytky přirozeného porostu smíšeného lužního lesa a habrové doubravy. Nabízejí úkryt řadě živočichů, především lesním druhům motýlů a ptáků, mezi nimiž najdeme poštolky, puštíky, kalouse, žluny, strakapoudy, šoupálky, hýly nebo dlasky.

     Pokračujeme stále rovně po okraji bažantnice až na její konec. Zatočíme vlevo a již postupně za sebou vidíme památné hraniční duby letní (zde, v unikátní galerii pod č. 37). Byly vyhlášeny v roce 2001 kvůli svému nadprůměrnému vzrůstu, vysokému věku a také proto, že to jsou hraniční stromy, které už odhadem 260 let ukazují hranici zdejší bývalé bažantnice. Obvody jejich kmenů jsou 441 a 443 cm a jejich koruny sahají do výšek 30,5 a 23 m. Duby mají koruny nakloněné směrem z porostu. Své větve natahují za světlem. Vzhledem ke svým rozměrům jsou nejmohutnějšími památnými stromy správního obvodu Prahy 12.

     Od rohu bažantnice pokračujeme vpravo polní cestou lemovanou keři. Za křížkem božích muk jdeme vlevo, překonáváme silniční okruh Prahy, a pak jdeme směrem vpravo ke komunikaci s názvem Hrazanská. Postupujeme po ní vlevo a za stejnojmennou autobusovou zastávkou odbočujeme na polní cestu a již vidíme před sebou v poli krásný solitérní památný dub letní (zde, v unikátní galerii pod č. 97). Z vyprávění původního majitele pozemku pana Marvala se dozvídáme, že zdejší lán se původně skládal z mnoha políček a luk. Rostla zde skupina tří mladých dubů. V roce 1947 sem přišel za prací z Rumunska Pitrikej Kalistrát, který byl národnosti Lipovan. Chtěl pokácet všechny tři duby, ale nakonec na přímluvu majitele pozemku ten nejhezčí nechal růst, a ten se tak mohl stát krajinnou dominantou. Dub přežil úspěšně i kolektivizaci pozemků a dnes jeho obvod má 240 cm. Koruna esteticky pěkného tvaru sahá do výšky 14,5 m a její šířka je 18 m. V porovnání s jinými památnými duby není jeho rovný kmen, který se větví v košatou korunu, tak významný svým obvodem. Ale vzhledem k jeho výbornému zdravotnímu stavu a pod ochranou zákona se z něj stane také starý a mohutný strom. Má k tomu všechny předpoklady.

     Vrátíme se zpět na silnici a pokračujeme do Točné. Samotné jméno si vysloužila svými povětrnostními podmínkami. Při bouřkách se totiž nad Točnou srážejí okluzní fronty ze tří různých stran. A točí se a točí... Z náměstí Antonína Pecáka půjdeme vlevo ulicí K Výboru a po pár krocích uvidíme skupinu dvou památných dubů letních (zde, v unikátní galerii pod č. 8), které rostou u bývalé hospodářské usedlosti. Pro svůj nadprůměrný vzrůst, věk, a také že tvoří významnou zeleň v obci, byly vyhlášeny za památné v roce 1998. Košaté koruny sahají do výšky 25 m a jejich obvody jsou 273 a 345 cm. Ač byly jejich koruny redukovány na podjezdovou výšku, mají stromy větve už celkem nízko od země a my si tak můžeme pořádně prohlédnout jejich listy a na podzim jejich plody. Dalo by se o nich říci, že hlídají vstup do obce od středočeských Dolních Břežan a to už pěknou řádku let.

     Vrátíme se zpět na náměstí a jedeme ulicí Branišovská. V místech, kde se les ze severu přimyká ke komunikaci, ještě před křižovatkou s ulicí K Závorám, odbočujeme vpravo a pěšinou okrajem lesa se blížíme k vrchu Čihadlo. Zhruba po 100 m od komunikace, ze které jsme odbočovali, vidíme památný hraniční dub letní (zde, v unikátní galerii pod č. 71). Titulem památný strom se může pyšnit od roku 2006. Obvod kmene má 417 cm a ten se náhle větví v rozložitou korunu sahající do výšky 25 m a ta výrazně přesahuje přes okraj lesa na sousední pole. To, že je strom hraniční, můžeme říci s jistotou. Je na okraji lesního porostu a pole. Již na císařských otiscích map stabilního katastru z roku 1840 je jasně patrná hranice lesa, která je srovnatelná s dnešním stavem, a již tehdy strom plnil svoji důležitou funkci.

     Příchodem do lesního komplexu jsme se ocitli v evropsky významné lokalitě NATURA 2000 s názvem Břežanské údolí, kterou budeme dále procházet. Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Zdejší území je významné přirozenými porosty teplomilných doubrav a stepí.

     Od dubu se vracíme pěšinou zpět ke komunikaci. Po té ještě kousek pokračujeme, ale na první křižovatce odbočujeme mírně vpravo. Obejdeme závoru přes lesní cestu a vstoupíme do krásného lesa s převahou dubů. Držíme se hlavní cesty. Ta se nejprve stáčí mírně vlevo, ale po chvíli vpravo až se dostaneme na okraj lesa. Odbočíme vlevo a postupujeme po jeho okraji. Zhruba po 100 m vede od cesty pěšina vpravo. Půjdeme-li po ní pár kroků, uvidíme před sebou další památný hraniční dub letní (zde, v unikátní galerii pod č. 30). Byl za památný vyhlášen dříve než předchozí a to v roce 1999. Jeho obvod kmene měří 342 cm a mírně asymetrická koruna, která je vykloněna z lesního porostu, sahá do výšky 23 m. Strom je významný svým vzrůstem a věkem, a to, že se stal hraničním, mu umožnilo dorůst do dnešních dnů. Tím, že je zvláště chráněným stromem, tak s odbornou péči bude žít ještě další desítky let.

     Vrátíme se zpět na hlavní cestu, která nás vede příjemně z kopce do Komořan. V místech, kde opouštíme les, tak zároveň vycházíme z přírodního parku Modřanská rokle - Cholupice, do kterého jsme se dostali během příjezdu do Cholupic. Přírodní park byl na rozloze 1701,5 ha vyhlášen v roce 1991 z důvodu ochrany krajinného rázu. Jeho jádro, rozkládajícího se při jižní hranici Prahy, představuje typickou kulturní středočeskou krajinu s poli, drobnějšími lesíky, rybníčky a dosud poměrně zachovalými vesnicemi. Okrajové části jsou pak tvořeny zalesněnými strmými svahy a roklemi (Modřanská rokle, Břežanské údolí, Komořanská rokle). Výrazným negativním zásahem se stalo vybudování Pražského okruhu, který charakter venkovské krajiny jednoznačně narušil.

     Přicházíme ke Komořanské ulici, jedeme přes ni kolmo a ulicí Na Šabatce se dostáváme před komořanský zámeček, ve kterém dnes sídlí Český hydrometeorologický ústav. Když přijdeme na úroveň jeho vstupní brány, odbočíme vpravo a v mírném svahu vidíme velikou památnou lípu srdčitou (zde, v unikátní galerii pod č. 10). Obvod kmene má 382 cm a ten se větví v krásnou široce rozložitou korunu, která se jako dlouhé ruce rozpíná do okolního prostoru. Koruna má výšku 22,5 m. Za památný strom byla vyhlášena v roce 1998 kvůli svému nadprůměrnému vzrůstu a věku. Řadí se k nejmohutnějším lípám metropole. A jak si vysvětlujeme starou lípu na tomto místě? Původně byla před komořanským zámečkem zahrada, ve které bylo vysazeno několik lip. Parková úprava byla v průběhu let zrušena. Do dnešních dnů se zachovala jen tato lípa, která tak připomíná úpravu okolí zámečku v dřívějších dobách.

Ulice Na Šabatce nás dovede do středu Komořan, kde začíná linka autobusu č. 205, který nás může dovézt například k metru linky C Kačerov, jinou možností je autobus č. 165, který spojuje Jižní Město a Radotín. Jen kousek je vzdálená vlaková stanice Praha-Komořany, odkud jezdí vlaky do centra na hlavní nádraží.

 

Přehledný plánek vycházky naleznete zde (soubor pdf)

print Formát pro tisk

Komentáře rss


Nebyly přidány žádné komentáře.

Novinky

Písničky o stromech - přidány nové

Rádi si poslechnete pěknou hudbu k tématu? Tak písničky o stromech jsou tu přímo pro vás.

Databáze významných stromů Prahy

Znáte Lípy republiky nebo Lípy svobody v Praze? Znáte významné stromy Prahy? Pojďte se podívat na některé z nich!

Tip na originální dárek - kniha Pozoruhodné stromy Prahy

Právě vyšla kniha přibližující příběhy památných a významných stromů Prahy. Najdete v ní mnoho tipů kam vyrazit do pražské přírody vč. nejkrásnějších vycházek za pražskými stromy. Knihu můžete získat v distribuční síti knihkupectví či přes tento web. Příjemné čtení!

Uživatel

Anketa

Máte na území vaší obce/městské části památný strom nebo jejich skupinu?
Počet hlasů: 92

TOPlist