Zdroj: http://prazskestromy.cz/index.php?a=10 • Vydáno: 15.7.2010 10:14 • Autor: A.Rudl
Chcete se projít za pražskými stromy? Tentokráte přináším vycházku během které uvidíte 19 památných stromů a budete si moci přečíst tři informační tabule.
Základní informace: trasa Satalice - Vinoř, délka 4,9 km, cestou 19 památných stromů, 3 informační tabule.
Vycházku začínáme u kaple sv.
Anny v Satalicích. Jméno obce je odvozeno od staročeského sótat, což znamenalo
do někoho strčit nebo udeřit někým o zem. Šlo tedy patrně o ves sótatů - rváčů. Ke kapli sv. Anny se můžeme dopravit
autobusem č. 186 od linky metra B (Černý most, Rajská zahrada) nebo od stanic
metra C Letňany a Střížkov. Vystoupíme
na autobusové zastávce Satalická obora.
Hned
spatříme staré památné lípy, které rostou kolem barokní kaple (zde, v unikátní galerii pod číslem 41) + u stromů umístěna informační tabule. Tato malá obdélníková
stavba má jednu loď a pochází z roku 1714, pravděpodobně podle návrhu Kiliána
Ingnáce Diezenhofera. K založení kaple se váže německy psaná pověst, kterou
zaznamenal farář Josef Hlaváček v pamětní knize fary ve Vinoři. Praví, že za starých dob, to jest pravděpodobně
v 16. století, stávala na tomto místě pouze malá kaplička. Satalicemi vedla
veřejná cesta, po které jednou projížděla i hraběnka Šporková. Narodilo se jí
zde dítě a z vděčnosti ke sv. Anně,
kterou v tuto dobu vzývala, dala slib, že tuto malou kapličku rozšíří a
vyzdobí. To také splnila.
Lípy, které zde dnes rostou, byly vysazeny ve druhé polovině 18. století. V roce 2001 bylo vyhlášeno pět lip za památné. V noci z 30. června na 1. července 2003
došlo k pádu jedné z nich vlivem silného nárazového větru. Příčinou bylo
vyhnití spodní části kmene. Po této smutné událost následovala další revize
stromů. Ty byly znovu odborně ošetřeny a výška korun byla snížena. Rovněž byly
nainstalovány bezpečnostní vazby. V současné době tak můžeme obdivovat 4 lípy - tři z nich jsou druhem lípy
velkolisté a jedna je zástupcem lípy srdčité. Jejich obvody kmene jsou v
rozmezí 298 - 558 cm
a výšku mají kolem 19 metrů.
Svojí mohutností krásně dotvářejí zdejší prostředí okolo kapličky.
Odtud
pokračujeme do blízké Satalické obory. Během celé vycházky se budeme držet
žluté turistické značky, vyznačené v souvislosti s novou naučnou stezkou, která
vede ze Satalic do Vinoře. Už od vstupu do bývalé bažantnice je vidět palouk,
jemuž vévodí památné duby (zde, v unikátní galerii pod číslem 63 zde a 77) + u stromů je umístěna informační tabule.
Historie zdejší bažantnice sahá až do období hraběte Prokopa Černína. Ten
nechal za pomoci významného barokního architekta Františka Maximiliána Kaňky v letech 1750 - 1786 zdejší plochy
upravit a zalesnit. Vznikly tak barokní osnovy zámeckého komplexu
Vinoř-Satalice-Ctěnice. Měnila se však jejich vnitřní obsahová náplň.
Od
roku 1951 je obora v Satalicích zvláště chráněným územím. Hlavním cílem ochrany
je zachování listnatého lesa, zejména starých stromů, jako biotopu vzácných
druhů hmyzu. Společně s Vinořským parkem tvoří krajinářsky cenné území. Dominantní
dřevinou palouku je mohutný čtyřkmen dubu letního. Ve 110 centimetrech
od země má obvod 675 cm.
Vyhlášeny za památné stromy jsou i další dva duby, které rostou v jeho
blízkosti (obvody kmene 501 a
328 cm).
Prostranství dříve sloužilo k výřadu zvěře a slavnostem zámecké společnosti.
Pod dubem stával altánek, který zde byl postaven v roce 1953 při příležitosti
konání okresních dožínek. A tak se na tomto místě dříve
konaly pouťové zábavy a jim podobné akce. Nejmohutnější dub byl vysazen jistě už na
počátku 19. století. Jako centrální strom připomíná původní osnovu barokního Černínského panství.
Po
prohlédnutí statných stromů pokračujeme dále bažantnicí. Alejí starých jírovců se dostaneme do Vinořského parku. Ten byl v roce
1982 vyhlášen jako přírodní rezervace. Procházíme po krásné pěšině, kolem nás
jsou porosty starých listnatých stromů. Kromě rozmanité flóry je území rovněž
bohaté na živočichy, a tak zde můžeme vidět různé druhy ptactva, ale i chráněné
brouky. Rázovitou podobu dotvářejí pískovcové skály, které jsou tvořeny výchozy
cernomanských pískovců české křídy. S nadsázkou by se toto údolíčko dalo nazvat
„Pražským Kokořínskem".
Krajinářský
celek opouštíme při vstupu do Vinoře. Od rybníka U Pohánků se dáme doprava
ulicí Živanická. Na chvíli se tak vzdálíme od žluté turistické značky. Kroky
nás dovedou na Vinořské náměstí, kde mezi kostelem Povýšení svatého Kříže a
vinořskou farou roste statná památná lípa (zde, v unikátní galerii pod číslem 21) . Její koruna dosahuje výšky 18 metrů a obvod kmene má 410 centimetrů.
Vyhlášena za památný strom byla v roce 1999 a řadí se k jedné z nejkrásnějších lip v
Praze. Farní kostel je nejstarší historicky doloženou stavbou v obci. Byl
původně románský, postavený v polovině 12. století. Do barokní podoby byl
rozšířen v letech 1727 - 1728.
Od
fary pokračujeme doprava ulicí Velinskou, která nás dovede k vinořskému hřbitovu, kde se opět potkáme se žlutou
turistickou značkou a po ní se dostaneme do Ctěnického háje. V něm hned po pár
krocích dorazíme ke statnému dubu, který se může pyšnit titulem „památný strom"
stejně jako dalších 10, které tvoří řadu stromů v porostu v ose tohoto háje (zde, v unikátní galerii pod číslem 35) + u stromu je umístěna informační tabule.
Pohled na tyto monumentální stromy je nejlepší v době vegetačního klidu. V tomto období je nejvíce patrné, jak
tito statní jedinci vystupují nad okolní porost. Skupina dubů byla vyhlášena za
památné stromy v roce 2001 a
kromě svého vzrůstu mají význam i
historický. Byly vysazeny kolem roku 1775 na památku selského povstání v
Čechách. Obvody jejich kmenů se pohybují mezi 260 - 431 centimetry a
rozložité koruny se zvedají do výšky až 40 metrů. Nesou název
„Miranovy duby". Pojmenovány jsou podle vůdčí osobnosti selského povstání
Josefa Mirana, který byl po potlačení povstání pověšen na šibenici na louce před
karlínskou Invalidovnou dne 29.3.1775. Josef Miran, alias Černý byl rychtář z nedalekých Přezletic.
Rodina Černých tam na Samkovském statku hospodařila dlouhá léta. Od roku 1714 to
byl Jan Černý, po něm hospodářství přebírá syn Jakub Černý a roku 1760 náš
Josef Černý, narozený v polovině prosince 1739. Jméno Miran bylo s největší
pravděpodobností jeho přízvisko nebo přezdívka. Zůstaly po něm tři děti -
šestiletý Josef, devítiletá Kateřinu a jedenáctiletá Annu. Vdova ho nepřežila
dlouho, zemřela počátkem července téhož roku ve věku dvaatřiceti let, nejspíše po
porodu.
Nyní
můžeme pokračovat hájem až do Ctěnic, kde se nachází zámecký areál. Tam lze
navštívit zámek, park nebo velkou expozici historických kočárů. V blízkosti je
zastávka autobusu č. 302, který nás může dovést třeba na konečnou metra linky C
Letňany.
Po procházce budete mít v nohách příjemných pět kilometrů a jistě spoustu zážitků o, kterých se nezapomeňte podělit právě na těchto stránkách.
Orientační plánek cesty: