Vycházku začínáme na Karlově náměstí, na které se můžeme dostat například metrem linky B a nebo zde zastavuje několik tramvajových linek. Podchodem vystoupíme směrem do ulice Ječná, a při pohledu směrem k Novoměstské radnici již vidíme památný platan (zde, v unikátní galerii pod číslem 18) + u stromu umístěna informační tabule, který je zajímavý svým stářím a rozložením větví. Historie stromu přímo souvisí s náměstím. To vzniklo v roce 1348 při založení Nového Města a bylo ve své době největší v Evropě. Ve středověku sloužilo jako trh pro dobytek, a proto se nazývalo Dobytčí trh. Na začátku 19. století se objevily záměry jej rozparcelovat a částečně zastavět. Zásluhou nejvyššího purkrabí hraběte Karla Chotka se však podařilo náměstí uchránit jako celek a částečně osázet stromy. V roce 1876 byl celý prostor přeměněn na park podle návrhu Bedřicha Wünschera. V letech 1884-85 byl však nově upraven podle koncepce známého budovatele pražských zahrad Františka Thomayera. Zdejší platan byl však vysazen již v „předthomayerovském" období. To, že dnes můžeme platan obdivovat vděčíme paní Boženě Gregorové, která v roce 1985 provedla záchrannou „rekonstrukci" celého stromu. Na informační tabuli přímo u něj se můžeme dozvědět podrobnosti o tomto zásahu, a rovněž se podívat na dobovou fotografii dnes snad nejznámějšího pražského památného stromu.
Až si dřevinu prohlédneme pokračujeme ulicí Resslova směrem k řece Vltavě a u Tančícího domu jí přecházíme po Jiráskově mostě. To už se ocitáme v Dienzenhoferových sadech, kde roste památný dub s krásnou rozložitou korunou (zde, v unikátní galerii pod číslem 69). Obvod jeho kmene je 375 cm a koruna ční do výšky 20 m. Dříve v těchto místech byla zahrada, která byla v roce 1775 přeměněna v botanickou zahradu pražské univerzity. Ta patřila k nejbohatším ve střední Evropě. Na ploše 3,5 ha bylo soustředěno na 12 tisíc druhů a odrůd domácích i cizokrajných rostlin. V roce 1899 byla započata parcelace v severní části území a současně probíhala výstavba nábřežních zdí, kvůli kterým byla botanická zahrada zrušena. Roku 1902 započala další parcelace. Hromadnými protesty veřejnosti však bylo dosaženo alespoň toho, že malá část zahrady byla zachována a v roce 1905 přeměněna na městský park. V roce 1898 byla zřízena Botanická zahrada Na Slupi, kam byla přemístěna část sbírek ze Smíchova. Dnešní název parku je z roku 1920, kdy dostal název podle autora tehdy zde ještě stojícího letohrádku. Nyní dnes památný dub letní je živým pozůstatkem z někdejší botanické zahrady a statečně čelí náporu hustému provozu v jeho okolí.
Od stromu pokračujeme po Janáčkově nábřeží směrem na Malou Stranu. Na křižovatce s ulicí Vodní zatáčíme vlevo a dostáváme se na náměstí Kinských. Naproti vidíme vstup do Kinského zahrady, kam naše kroky dále směřují. Hned za vstupem do zahrady upoutá naší pozornost solitérní platan v úloze majordoma (zde, v unikátní galerii pod číslem 11) + u stromu umístěna informační tabule. Ten zde byl vysazen již během prvních výsadeb, kdy na místě někdejší vinice, která však zanikla už během třicetileté války, začal budovat Rudolf Kinský zahradu s letohrádkem. Její formování probíhalo do roku 1836. V průběhu let nastalo několik dalších úprav a dnes je Kinského zahrada jedním z nejhezčích přírodně krajinářských anglických parků v Praze. Na informační tabuli umístěné přímo u stromu si můžeme prohlédnout dobové fotografie platanu z roku 1927 a porovnat tak jeho někdejší stav se současným. Obvod stromu má podle aktuálního měření 546 cm a výška jeho košaté koruny je 28 m.
Dále trasa vycházky směřuje na Kampu, kde na nás čeká další památný platan (zde, v unikátní galerii pod číslem 15) + u stromu umístěna informační tabule. Abychom si ho mohli prohlédnout jdeme na Újezd, a pak můžeme zvolit, za křižovatkou, například ulici Říční, která nás dovede přímo k parku Kampa. Na jeho místě bývaly v minulosti hlavně ovocné zahrady, které vlastnili zprvu majitelé měšťanských domů a mlýnů, později šlechtických paláců. V letech 1948-49 byly všechny zdejší zahrady spojeny, zdi které je oddělovaly, zbořeny, terén nově zarovnán a za využití části původních významnějších a starších stromů, k nímž byl řazen i dnešní památný platan byl zřízen park, inspirovaný anglickým krajinářským stylem, s promenádními cestami podél řeky a Čertovky. Platan roste naproti Lichtenštejnskému paláci na opačném konci parku. Podrobnější informace o něm se dozvíme na informační tabuli, která je instalována v jeho blízkosti.
200 metrů odtud nad zahradou Velkopřevorského paláce rozkládá svoji bohatou korunu nejstarší a nejmohutnější platan na území metropole (zde, v unikátní galerii pod číslem 12) + u stromu (umístěna) informační tabule, který je jeden z nejkrásnějších v celé zemi. Nejlépe se k němu dostaneme, když na křižovatce za sochou J. Dobrovského odbočíme vlevo, půjdeme kousek ulicí Hroznová, po mostku přejdeme Čertovku a již se ocitáme na Velkopřevorském náměstí. Solitérní platan už má ve svých letokruzích zapsáno spoustu zážitků, které by mu mohl leckterý strom závidět. Pod jeho korunou sedával například mladý skladatel Beethoven, pak se pod ním pravidelně konaly známé hudební koncerty. O platanu se zmiňuje i krásná literatura, konkrétně knihy Jindřišky Smetanové. Dnes je pod jeho korunou uctívána památka Johna Lenonna, prostřednictvím známé zdi. Strom roste v zahradě do níž je možné bez problému nahlédnout v otevírací době kavárny, která má na části zahrady umístěné venkovní sezení. Více se dozvíte na informační tabuli, která je umístěna přímo na těchto stránkách a nyní je instalována i do terénu. Nejmohutnější platan Prahy má obvod kmene 712 cm a obrovská koruna sahá do výšky 33 m.
Procházku můžeme ukončit na blízkém Malostranském náměstí, kde zastavují tramvajové linky č. 12, 20 a 22 směřující na metro A stanice Malostranská, a nebo k metru B (Národní třída, Anděl).
Orientační plánek cesty:
