Zdroj: http://prazskestromy.cz/index.php?a=26  •  Vydáno: 13.4.2011 7:00  •  Autor: A.Rudl

Za mohutnými duby Dolních Počernic a Hostavic - narozeninová vycházka

U příležitosti 1. výročí založení tohoto webu je vydána vycházka, která vás provede za starými duby ve východní části metropole.

Základní informace: trasa Dolní Počernice - Hostavice, délka 3,8 (4,5 km), cestou 7 památných stromů.
 
     Počátečním místem této vycházky je autobusová zastávka MHD Dolní Počernice, kam jezdí autobusy č. 109, 110, 163 a 208. Jinou možností je se do této městské části dopravit vlakem linky S1 z Masarykova nádraží, či ve špičkách pracovních dnů i z hlavního nádraží.
    Na zastávce začíná žlutá turistická značka. Dovede nás na hráz Počernického rybníka, který se pyšní tím, že je největším v Praze. Byl zřízen zahrazením mělkého údolí kolem roku 1848 a pak se nejméně čtyřicet let nevypouštěl. Sloužil jako retenční vodní nádrž pro níže položené mlýny. A také jako rybí sádka, ze které byly podle potřeby loveny ryby pro zásobování pražských trhů. V zimě byl zase rybník zdrojem ledu pro ledaře, kteří jím zásobovali hospody. Počernický rybník se zapsal do světových přírodních věd tím, že u něho byla zřízena první česká terénní laboratoř a současně první hydrologická stanice na světě. Svou činnost zahájila v červnu 1888. Veškeré náklady hradil baron Derczeny. Přírodovědci v čele s profesorem Antonínem Fričem zde prováděli svá meteorologická a přírodovědná měření. V roce 1988 byl rybník a jeho přilehlé okolí vyhlášeno jako přírodní památka. Je zde chráněna vodní a mokřadní vegetace. Rybník je důležitým hnízdištěm vodního ptactva. Můžeme zde potkat například potápku roháč, kachnu divokou, lysku černou, slípku zelenonohou a moudivláčka lužního.
     Stojíme na hrázi, která je 360 m dlouhá a 5,2 m vysoká. Je porostlá starými lípami a dominují jí též statné duby. Dva nejmohutnější byly v roce 2009 vyhlášeny za památné (zde, v unikátní galerii pod č. 90). Jsou úctyhodné svými rozměry. Jejich kořeny zpevňují hráz a kmeny mají obvody 428 a 458 cm. Koruny dosahují značných výšek - 32 a 35 m a výrazně převyšují nad okolní porost hráze. Je jisté, že tyto stromy pamatují založení rybníka. Procházíme po hrázi až k bývalému mlýnu, před kterým odbočíme vlevo do zámeckého parku.
     Park byl vybudovaný v anglickém stylu v 1. polovině 19. století. Začleněny do něho byly i pozůstatky barokní zámecké zahrady z 2. poloviny 18. století. Parkové porosty plynule přecházejí ve volnou přírodu. Třemi rameny tu protéká říčka Rokytka. Je překlenuta řadou secesních i moderních, kamenných a dřevěných můstků.
     V parku je evidováno přes jeden tisíc stromů. Mezi nimi vyniká památný dub rostoucí naproti bývalému pivovaru (zde, v unikátní galerii pod č. 91), ve kterém je dnes restaurace. Je o něm možné tvrdit, že je nejmohutnějším v celém parku. Rozložité kořenové náběhy přecházejí v kmen a ten pak v korunu, která sahá do výšky 39 m. To ho řadí mezi nejvyšší památné stromy v Praze. Obvod jeho kmene měří 466 cm. Dub je v dobrém zdravotním stavu a má mnoho předpokladů pro to, aby ještě dlouho kraloval počernickému parku.
     Až si velikána a park prohlédneme, projdeme schodištěm kolem budovy pivovaru a dostaneme se do ulice Národních hrdinů. Kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie se dostaneme před zámek, ve kterém dnes sídlí dětský domov. Zhruba naproti němu je dům s čp. 240, za kterým v zahradě roste jeden z nejmohutnějších dubů letních v Praze (zde, v unikátní galerii pod č. 44). Jeho kmen se větví kousek nad zemí ve tři kmeny, které svojí velikostí vypadají jako samostatné stromy a z těch dále vyrůstá mnoho silných větví, které dotvářejí celkový habitus stromu. Změříme-li jeho obvod ve výšce 70 cm, dostaneme číslo 595 cm. Strom tak dominuje celé zahradě a zvláště v létě přináší jejím obyvatelům příjemný stín. Roste na soukromém pozemku, a tak není volně přístupný. Když obejdeme zahradu zleva směrem k penzionu Český statek, uvidíme jeho velikou a rozložitou korunu. Jeho stáří je odhadováno na 280 let.
     Pokračujeme ulicí Národních hrdinů, přecházíme po mostě říčku Rokytku a před železniční tratí odbočíme vpravo do Novozámecké ulice. Ta nás dovede až na náves do Hostavic, kde hned na jejím okraji při pohledu vpravo vidíme statný památný dub (zde, v unikátní galerii pod č. 25). Byl vyhlášen v roce 1999 pro svůj nadprůměrný vzrůst a vysoký věk, který se odhaduje na 170 let. Dub je zbytkem původního porostu. Takřka válcovitý kmen, který má obvod 358 cm, zvedá bohatě náhle se rozvětvující korunu. Strom dosahuje výšky 20 m. Bezprostřední blízkost komunikace mu ale nesvědčí. Před několika lety během její rekonstrukce mírně proschnul. Po zdravotním a redukčním řezu je strom již v dobré kondici a krášlí svojí korunou přilehlé veřejné prostranství. Tím projdeme a navazující panelovou cestou, v blízkosti toku Rokytky, se budeme stáčet mírně vlevo.
     To už ale z dálky na konci Farské ulice, pojmenované podle rybníka v jižních Čechách, uvidíme výraznou dvojici památných dubů letních (zde, v unikátní galerii pod č. 62). Silnější jedinec má obvod kmene 370 cm, druhý 347 cm. Výška stromů je také rozdílná, a to 19 a 25 m. První z dubů, který uvidíme, má korunu zhruba válcovitou, sousední jedinec ji naopak vějířovitě rozevírá. Dub býval u starých Slovanů stromem zasvěceným nejvyššímu z bohů, hromovládnému Perunovi a těšil se posvátné úctě. Dříve, než byly stromy vyhlášeny za památné, byla v jejich blízkosti postavena transformátorová stanice, která svým umístěním každého zajisté překvapí. Ale nemusíme se divit zas tak úplně. Perun byl ten, kdo vládl elektrickými výboji blesků. Zároveň může přítomnost transformátorové stanice poukazovat na skryté děje proměny, transformace sil probíhající na tomto místě. Tím si také uvědomíme, že duby si zvláštní ochranu zaslouží.
     Farskou ulicí se dostaneme do Pilské, která nás dovede opět na hostavickou náves, k zastávce autobusu č. 110 směřujícího například k metru B Hloubětín. Další možností je pokračovat od dubů západním směrem a dojít tak pohodlně do Kyjí, kde zastavují vlaky linky S1 směřující na Masarykovo nádraží či hlavní nádraží nebo autobusy, které nás dovezou například do Hloubětína.

Přehledný plánek vycházky naleznete
zde.

Zaujala vás "narozeninová" vycházka? Podělte se o své dojmy s ostatními.