Menu

Vyhledávání

Za památnými stromy přírodního parku Říčanka (Dubeč a Uhříněves) - vycházka

Raději se procházíte v pěkné přírodě, než v ruchu velkoměsta? Tak tato vycházka je určena přímo vám.

Základní informace: trasa Dubeč - Uhříněves, délka 5,2 km, cestou 17 památných stromů, 3 informační tabule  

      Vycházku začínáme v Dubči na autobusové zastávce Dubeček, kam jede linka 111 a 329 od stanice metra A Skalka nebo 240 z konečné metra C Háje nebo metra B z Černého mostu. Nacházíme se na Lipovém náměstí, jehož dominantou je kostel sv. Petra s památným jasanem (zde, v unikátní galerii pod číslem 26) + u stromu umístěna informační tabule stojícím před jeho vstupem. Kostel byl původně gotický, menší a vedle něj stála samostatně zvonice. Byl to spádový kostel pro obyvatele Dubče, Dolních a Horních Měcholup. Přestal však svojí kapacitou stačit, proto byla v letech 1867 - 1868 přistavěna věž a okna lodi byla značně zvětšena. Dne 23. srpna 1868 byl kostel znovu vysvěcen. V presbytáři je kopie cenného deskového gotického obrazu, jehož originál je umístěn v Národní galerii pod názvem „Votivní deska z Dubečka".
     S rekonstrukcí kostela souvisí vysazení dnes památného jasanu ztepilého. Původně byly před kostelem vysazeny jasany dva. Levý stojí dosud, zatímco pravý byl v roce 1945 pokácen a použit na stavbu barikády proti německému vojsku. Dobová fotografie z přelomu 19. a 20. století, která je na informační tabuli u stromu, ještě zachycuje oba jasany. Současný jedinec má obvod 371 cm a zdvihá svoji košatou korunu do výšky 28 m. Rovný kmen nese čtyři silné větve, které se rozbíhají na další větve a větvičky a vytvářejí tím působivý dojem. Jeho stáří je odhadováno na 145 let.
    Od kostela pokračujeme ulicí K Starému lomu, přiblížíme se k Říčanskému potoku, který přecházíme po lávce a pokračujeme po pěšině směrem proti proudu toku. Po levé straně míjíme přírodní památku Rohožník, vyhlášenou v roce 1988. Samotný název Rohožník, původně Rohozný vrch, je odvozován od staročeského slova rohoz, což je označení pro rákos, kterým byly porostlé mokřady kolem hory. Odtěžením ordovických křemenců, které se vytvořily před 470 milióny lety jako usazeniny na dně moře, vznikla nynější přírodní památka - lom. Archeologický výzkum ukázal, že Rohozný vrch byl jedním z nejdříve osídlených míst v širokém okolí. V pozdní době kamenné, asi 2000 let před naším letopočtem, tady vzniklo výšinné hradiště, které s přestávkami existovalo bezmála 3000 let.
     Ocitáme se v přírodním parku Říčanka. Ten byl vyhlášen v roce 1984. Osou celého parku je Říčanský potok tekoucí mezi Uhříněvsí a Běchovicemi. Území si dosud uchovává ráz venkovské krajiny - střídání polí, luk a rybníků, menších a větších lesních porostů. Podél Říčanského potoka lemovaného topoly se dostáváme na hráz Podleského rybníka. Ten vznikl v 16. století jako součást rybniční soustavy skládající se z 50 rybníků, které byly navzájem propojeny kanály. Šlo o jakési Třeboňsko na okraji Prahy. Traduje se, že rybník vybudovali turečtí zajatci. Na hrázi je stromořadí dubů letních (zde, v unikátní galerii pod číslem 65) + u stromu umístěna informační tabule, z nichž osm bylo vyhlášeno jako památné 15. dubna 2004. Jednotlivé stromy dosahují výšky od 15 do 23 metrů. Dub s nejmenším obvodem má 257 cm, naopak ten nejmohutnější má obvod kmene neuvěřitelných 575 cm. Statně kraluje u stavidla a obrovskými kořeny se opírá o hráz. Je možné, že byl zasazen už při založení rybníka. Stromy zde svými kořeny zpevňují hráz a jejich stín vytváří příhodný biotop pro ohrožené a vzácné druhy rostlin a živočichů. Dnes jsou připomínkou původního bohatého porostu hráze.
     Zajímavý je také samotný název obce Dubeč. Její jméno je odvozeno od slova „dubec", což byl člověk, který se specializoval na kácení a zpracování dřeva. Nenechme se mýlit dnešní téměř odlesněnou krajinou. Ještě ve 14. století dosahoval ke vsi velký komplex listnatého lesa, táhnoucí se skoro až k Labi.
     Pod hrází stojí původem středověký Podleský mlýn, v němž se mlelo až do začátku čtyřicátých let 20. století. V současné době je mlýn ve velmi špatném stavu a historický ráz komplexu je do značné míry setřen. Pověst vypráví, že v rybníku žila vodnička Kapřivka, která se zamilovala do mlynáře. Ten její city využíval k vlastnímu obohacení a dal před ní přednost bohaté statkářce. Zklamaná Kapřivka je nakonec oba utopila.
     Hráz Podleského rybníka je 200 metrů dlouhá a 5 metrů vysoká a přecházíme ji společně s modrou turistickou značkou, po které pokračujeme dále po jeho břehu. Zde byly za první republiky lázně s kabinkami, ubytováním a restaurací, které byly oblíbeným výletním místem Pražanů. V létě sem denně, pokud neměl státnické povinnosti, dojížděl na koni prezident T. G. Masaryk ze zámku v Kolodějích.
     Dnes je Podleský rybník se svými 14 ha druhý největší v Praze a slouží převážně k chovu ryb, koupání a rekreaci. U mlýna pod rybníkem se nachází obora s jeleny a daňky.
     Modrá turistická značka nás dovede na okraj Uhříněveské obory. Byla vyhlášena jako přírodní památka již v roce 1982. Zaujímá rozlohu necelých 35 ha a chrání cenný soubor přirozených lesních společenstev s bohatým bylinným a keřovým patrem. Malý zázrak prožívá každoročně obora s nástupem jara. Přibližně v polovině dubna, v době kdy stromy začínají teprve rašit, pokryje celý její povrch pestrý koberec tvořený sasankou hajní, sasankou pryskyřníkovitou, orsejem jarním, dymnivkou dutou, plicníkem lékařským a nenápadnou pižmovkou mošusovou. Všechny kvítky mají naspěch, aby stihly odkvést, než stromy rozvinou své listy a jásavé barvy vystřídá jemné šero bujné zelené vegetace léta.
     Odtud pokračujeme stále po modré turistické značce podél Říčanského potoka a na prvním rozcestí zamíříme doleva po neznačené pěšině, která nás dovede na širší asfaltovou cestu. Po ní jdeme doprava směrem na Uhříněves. Tato dnešní městská část se poprvé připomíná v roce 1228, kdy patřila klášteru benediktinek u sv. Jiří v Praze. Název je odvozen od jména Uhřín nebo Uhra (=Maďar) a původně zněl Uhřina ves. Z asfaltové cesty  již vidíme přes pole 300 metrů vzdálený mohutný Hraniční dub Uhříněveského panství (zde, v unikátní galerii pod číslem 65) + u stromu je umístěna informační tabule, který ční do výšky 33 metrů a obvod jeho kmene měří 515 cm, což ho řadí k nejmohutnějším v celé Praze. To vidíme na jeho kmenu, pro jehož obejmutí je potřeba hned několik lidí. Z kmene vycházejí tak silné větvě, že by to mohly být samostatné stromy. Jeho stáří se odhaduje na 360 let. Tento strom je zmíněn v hraničním protokolu Uhříněveského panství z roku 1662, který stanovoval hranice mezi panstvími Uhříněves a Škvorec. Podobu protokolu je možné vidět na informační tabuli umístěné u stromu.
     Je známo, že vysazování hraničních stromů probíhalo již od raného středověku. Do stromů byla vyřezávána znamení, na kterých se majitelé dohodli. Až později je doplnili mezníky se znaky panství. Ale zatímco mezník je možné přemístit, strom určené místo změnit nemůže. A to je výhoda hraničních stromů. Aby se jejich vysazení řádně zapsalo svědkům do paměti, bylo provázeno různými obřady. Někdy se uskutečnila slavnost se svěcením místa, jindy na tom místě dali vybraným výrostkům výprask a následně je odměnili.
Od tohoto památného dubu jdeme dále po asfaltové cestě, kde nás po chvíli po pravé straně překvapí mohutné duby letní v pásu Říčanského potoka (zde, v unikátní galerii pod číslem 28). Vyhlášeno jich bylo v roce 1999 šest. Nejmohutnější z nich má obvod 428 cm a výšku 30 metrů. Struktura jejich rozložitých korun je nejlépe vidět v době vegetačního klidu. Duby jsou významnou součástí břehového porostu a tvoří zbytek původní skladby dřevin. Hned za posledním dubem vede lávka přes potok, po které když přejdeme, tak se ocitneme na Novém náměstí. Zde zastavují autobusy MHD, které nás dovezou třeba na metro C Háje nebo na stanici metra A Depo Hostivař.
     Pokud budeme pokračovat po cestě dále, dáme se na první křižovatce doprava, a pak ulicí V Potokách dojdeme k hlavní silnici, kterou přejdeme přímo. Ocitáme se na náměstí Bratří Jandusů, tím projdeme podél potoka až úplně na konec, kde uvidíme památný dub letní (zde, v unikátní galerii pod číslem 47). Prý byl podle současného majitele vysazen pradědečkem jeho babičky kolem roku 1805, který jej zasadil jako proutek v blízkosti latríny. A protože měl dub hodně živin a vody z nedalekého potoka, dorostl do dnešních dnů do úctyhodných rozměrů. V současně době se tyčí do výšky 36 m a obvod kmene měří 465 cm. Zvláště výrazné jsou jeho kořenové náběhy a koruna, která jde hlavně do výšky a řadí tak jedince k nejvyšším památných stromům v Praze. Vrátíme-li se zpět k hlavní silnici směřující na Kutnou Horu, přijdeme na zastávku MHD Uhříněves, ze které se dostaneme na stejné konečné stanice metra linek C a A jako z Nového náměstí. Jinou možností je cesta vlakem linkami S 9 nebo S 29 například na pražské hlavní nádraží.
     Příjemná procházka hezkou přírodou a za zajímavými stromy vám jistě dodala dobrou náladu. Líbila se vám vycházka? Podělte se o své zážitky právě na těchto stránkách!     

Orientační plánek cesty:

Autor: A.Rudl Vydáno: 9.9.2010 19:09 Přečteno: 52369x Hodnocení: 3 (hodnoceno 7x)

Vaše hodnocení: 1 2 3 4 5

Formát pro tisk

Novinky

Tip na originální dárek - kniha Pozoruhodné stromy Prahy

Uživatel

Anketa